Nejnovější články

Rád bych poukázal, jak, při jen trochu vhodných podmínkách a odpovídající údržbě dokážou běžnější druhy motýlů využít příležitosti k dočasnému i trvalejšímu osídlení v intravilánu obce. Pro představu jen krátce popíšu o jaké místo se jedná. Jde o dům v obci Troubsko jihozápadní okraj Brna. Dům stojí v staré zástavbě, kde je většina domů konstitučně podobně řešených tzn. velká předzahrádka – dům – dvůr – stavení – zadní zahrada (humno) – stodola. Velká část motýlů je pozorována v zadní zahradě, která je z menší části užitková a z větší zatravněna jetelotravní směsí a porostlá ovocnými stromy. Je zde prováděna mozaiková seč s ponecháním, vždy nějaké nepokosené části, takže je tam stále dostatek živných rostlin a stále něco kvete a také provádím každoroční jarní vyhrabání stařiny. Přední zahrada je udržována jako okrasná, takže tam také stále něco kvete, ale je tam i prostor pro uchycení různých živných rostlin. Druhy každoročně prodělávající vývoj a zaznamenané živné rostliny: bělásek zelný – Pieris brassicae (kapusta, křen), bělásek řepový – Pieris rapae (kapusta, lichořeřišnice, tařice skalní), modrásek jehlicový – Polyommatus icarus (štírovník růžkatý), modrásek tolicový – Cupido decoloratus (tolice dětelová). Druhy občasně prodělávající vývoj: modrásek tmavohnědý – Aricia agestis (kakost maličký), ohniváček černočárný – Lycaena dispar (šťovýk kadeřavý), ohniváček černokřídlý – Lycaena phlaeas (šťovýk kyselý), okáč luční – Maniola jurtina, otakárek ovocný – Iphiclides podalirius (ryngle, broskvoň), otakárek fenyklový – Papilio machaon (mrkev, kopr), martináč hrušňový – Saturnia pyri (ryngle, třešeň), lišaj šeříkový – Sphinx ligustri (šeřík, zlatý déšť), dlouhozobka svízelová – Macroglossum stellatarum (svízel), nesytka lumčí – Bembecia ichneumoniformis, tento druh jsem zatím klást neviděl , ale mám již druhé pozorování a je dost pravděpodobné , že zde vývoj prodělává. drvopleň obecný – Cossus cossus (ryngle). Denní a velcí noční motýli, které jsem zde zachytil, jako proletující: denní – modrásek štírovníkový – Cupido argiades, modrásek kozincový – Glaucopsyche alexis, modrásek černolemý – Plebejus argus, babočka admirál – Vanessa atalanta, babočka bodláková – Vanessa cardui, babočka paví oko – Inachis io, babočka kopřivová – Aglais urticae, batolec červený – Apatura ilia, okáč zední – Lasiommata maera, lišaj svízelový – Hyles gallii, lišaj borový – Sphinx pinastri, lišaj lipový – Mimas tiliae, hranostajník vrbový – Cerura vinula, hranostajník jilmový – Dicranura ulmi.

Povedla se pěkná věc a to, že od loňského roku začala na Ostopovickém kopci ČSOP Morava provádět péči na dvou lokalitách. První se nazývá, dle místního názvosloví, Nad Slepičkou a já ji uvádím jako Ostopovice Terasy a prozatím má plochu cca 1ha. Tato plocha byla kdysi využívána zemědělsky, jako políčka oddělená mezemi s roztroušenými ovocnými stromy. V posledních letech plocha dosti zarůstala travou a keři. Na jaře byla na této ploše provedena seč stařiny a její vyhrabání, v létě pastva smíšeného stáda ovcí a koz. Již po odstranění stařiny bylo vidět, že plocha více vykvetla. Druhé místo se nazývá Urbanův kopec, což je plocha pod elektrickým vedením s dosti propustným podložím a skalní terasou. Místy je bylinný porost dosti sporý, se sem tam roztroušenými staršími stromy (bříza, topol) a keři. Ovšem také s dosti rozrůstajícími nálety akátů, topolů a dubů. I zde proběhlo na menší části odstranění stařiny a v plném létě byl na části plochy zmulčován porost křovin, což bylo dobré. Žel ,termínově to moc vhodné nebylo. Tento zásah byl ještě v režii firmy, která zde údržbu dříve prováděla.

30.1.2025

Jedná se o údolí řeky Rokytné mezi obcí Budkovice a městem Moravský Krumlov. Zmiňuji toto území, protože mně připadá velmi zajímavé a vlastně bych přidal i údolí řek Oslavy a Jihlavy a jednu věc, co mají všechny tři zmíněné říční údolí společné a to poměrně velké plochy dosti zachovalých biotopů. Údolí Rokytné je v těchto místech oproti dalším dvěma zmiňovaným údolím mělčí, ne tak lesnaté a právě proto tu najdete větší podíl xerotermních stanovišť lesostepního až stepního charakteru s jednotlivci, ale i skupinami dubu pýřitého. Je tu velké množství vysychavých míst s odhaleným kamenným podložím, ale i roklinky s hustým keřovým zápojem a také tu najdeme starou rozvolněnou doubravu. Dovolím si říct, že z lepidopterologického hlediska, ještě stále ne dost dobře prozkoumané. Ač nemám území nijak dobře zmapované, dá se ze zajímavějších druhů denních motýlů narazit na modrásek rozchodníkový – Scolitantides orion, okáč ovsový – Minois dryas a v loňském roce jsem tam objevil, dle požerků na prvosence jarní, pestrobarvce petrklíčového – Hamearis lucina v celkem silné populaci. Samozřejmě, toto území je co do fauny i flóry velice zajímavé a má co nabídnout.

28.1.2025

Kopec vypínající se nad touto obcí je z velké části zabrán chatařskou výstavbou, místními je nazýván Podskalský kopec, nebo jen Podskala. Já pro určitá místa používám, buď místní název (Urbanův kopec), nebo své pojmenování (terasy, panelka). Stále se tu nachází pár pěkných míst stepního charakteru, i když více či méně zarůstajících. Místa jsou od sebe vzdálena vždy tak do cca. 500m, ale většinou propojena buď cestou nebo mezí. Jak název Podskala napovídá, že na mnohých místech je povrch písčitý, až kamenitý (droliny). Co se druhů denních motýlů týče, dá se zde zastihnout 7 druhů ostruháčků, 8druhů modrásků, dále 7 druhů vřetenušek a také zelenáček trnkový – Rhagades pruni. A samozřejmě další běžnější druhy denních motýlů. Také zde monitoruji malou populaci hnědáska černýšového – Melitaea aurelia, bohužel v letošním roce nepozorován v žádném stádiu, tak ho snad potvrdím příští rok. A ještě zaznamenán v roce 2019 až 2021 výskyt pestrokřídlece podražcového – Zerynthia polyxena, dále též nepozorován. Ještě bych se rád zmínil o jedné věci a to zadávání nálezových dat do databáze, u mě konkrétně Biolog. Díky zadaným datům je projeven zájem o lokalitu Ostopovice (Urbanův kopec), která by tím dostala dost možná trvalou péči. Jsem rád, že o nálezová data je projeven zájem a že tím mohou lokality získat péči a stát se pro hmyz ještě zajímavějšími a pro lidi třeba pěkným vycházkovým místem.

22.12.2023

Samotná PP Bezourek je plošně malé území uprostřed intenzivně obdělávané zemědělské krajiny, jihozápadní až západní orientací. Je dobré, že tato plocha sousedí s povětšinou soukromími pozemky, ať již obdělávanými nebo ne. I ty ovšem přispívají k zajímavé mozaice různě narušených a zarůstajících plošek, což prozatím svědčí celé lokalitě. Území je zajímavé jak z botanického, tak i ornitologického hlediska, bylo zde jedno z prvních hnízdišť vlhy pestré v Jihomoravském kraji a stále se tu, s přestávkami, malá populace ukazuje. Co se týká denních motýlů, ač bych řekl, že to není tak druhově bohaté, některé druhy tam zastoupené jsou v celkem vysokých počtech a to modrásek vikvicový – Polyommatus coridon, modrásek jetelový – Polyommatus bellargus, modrásek jehlicový – Polyommatus icarus, modrásek tmavohnědý – Aricia agestis. Ze zajímavějších druhů je to vřetenuška čtverotečná – Zygaena punctum, ostruháček trnkový – Satyrium spini, ostruháček kapinicový – Satyrium acaciae. Pro zajímavost ještě uvedu nálezy pestrokřídlece podražcového – Zerynthia polyxena z této lokality z let 1994 a 1995. Obě z konce května a poprvé počítáno 70ks housenek v mladších ins., ale odhad byl ke 200ks. Podruhé napočítáno 78ks housenek v mladších ins. a dále jsem tam druh už nikdy nezastihl.

21.12.2023

Území, které chci popsat, a které mám částečně prochozené v délce cca. 18km, začíná v Želešicích u lomu, který je stále v provozu a končí u obce Tetčice. Od Želešic po Radostice je údolí sevřenější s většinou zalesněnými svahy, ale najde se tam i pár otevřených xerotermních (sušších) lokalit lesostepního i stepního charakteru, jak v samém údolí, tak i na svazích a také na hraně údolí. Po celé délce s poměrně zachovalými menšími i většími loukami, zatím z větší části sečenými a také jednou rozsáhlejší mokřinou, která je, bohužel, zatažena rákosem a dalším vysokým a hustým bylinným porostem. Od Radostic po Tetčice se údolí více otevírá a je z větší části zemědělsky obhospodařováno, i většina luk je vyseta produkční travní směsí. Nachází se tu dvě mokřiny PP Střelická bažinka a Omická bažinka. Obě jsou také povětšinou dosti zatažené, ale v letošním roce prodělaly obě zásahy v podobě vyhloubení větších tůní. V tomto úseku se nachází další, zatím funkční, lom pod Omicemi. Ze zajímavějších denních motýlů se zde nachází vřetenuška pozdní – Zygaena laeta (na mikrolokalitě v roce 2019), soumračník černohnědý – Heteropterus morpheus (na dvou lokalitách), pestrokřídlec podražcový – Zerynthia polyxena (na mikrolokalitě v roce 2018 – 2019), pestrobarvec petrklíčový – Hamearis lucina (dvě lokality), ostruháček trnkový – Satyrium spini, ostruháček kapinicový – Satyrium acaciae, modrásek rozchodníkový – Scolitantides orion (dvě mikrolokality), modrásek bahenní – Maculinea nausithous (prozatím v jedné stabilní kolonii), okáč ovsový – Minois dryas (na jedné mikrolokalitě), okáč kostřavový – Arethusana arethusa (na jedné mikrolokalitě), hnědásek květelový – Melitaea didyma (zaznamenán výsadek v roce 2018 – 2019). A jedna stepní lokalita na hraně údolí hostí poměrně silné populace vřetenušky obecné – Zygaena filipendulae, vřetenušky kozincové – Zygaena loti, vřetenušky ligrusové – Zygaena carniolica, modráska černolemého – Plebejus argus a modráska vikvicového – Polyommatus coridon.

19.12.2023

Rád bych se zmínil o dobré a efektivní práci neziskových organizací, pozemkových spolků i jednotlivců, a to alespoň těch, které jsem měl možnost poznat. Z mého pohledu jsou tyto subjekty jedním z velice dobrých řešení při ochraně přírody a údržbě krajiny, ale také, což je velice důležité, šířením informací, námětů a osvěty ve svém blízkém okolí. Za mě je důležité, že jsou to lidé s opravdovým zájmem o přírodu a krajinu. Dost často i lidé se vztahem k půdě a pozemkům, které vlastnili jejich předci, a kterým není lhostejné, v jaké krajině žijí. Sám se starám o pár pozemků a vím, co úsilí a času tato činnost zabere. Rád bych uvedl pozemkové spolky v mém okolí a to Ps Koniklec https://www.facebook.com/pskoniklec a ZO ČSOP Náměšťské rybníky – Ps Oslava www.facebook.com/csopnamest/

Jedná se o tři pozemky – první je v katastru obce Troubsko, z velké části na propachtované půdě, s výměrou cca. 5ha, mírně svažitý, s orientací sever až severovýchod. Založen cca. před 30.lety na orné půdě mým tátou, jako plantáž vánočních stromků, kterou je i nadále. V roce 2020 jsem se rozhodl na tomto pozemku vyčlenit dvě plochy, každou o výměře cca. 2500m. Začal jsem jim věnovat zvláštní péči oproti zbytku plochy (kosení, vypásání, bránování, výřez keřů, dosev). V roce 2022 jsem poprvé začal počítat druhy denních motýlů a vřetenušek a došel k číslu 43 druhů, v roce 2023 to bylo pouze 33 druhů, ale s dvěma novými druhy. Co se květeny týče, objevuje se v rámci celé plochy pár pěkných druhů ( hořec křížatý, hořeček brvitý, kruštík sp.). Hlavní cíl je vytvoření dvou rozvolněných stepních plošek.

– druhý je v katastru obce Střelice, v soukromém vlastnictví od roku 2020, s výměrou cca. 3ha, svažitý, půlka na sever druhá na jih. Záměrem je plantáž vánočních stromků s ponecháním cca. 2000m se zvláštní péčí. V roce 2021 vyseta jetelotravní směs (kostřava více druhů, tolice dětelová, štírovník růžkatý, úročník bolhoj, inkarnát) a v roce 2023 vysázena řada ovocných stromů (švestky, ryngle, třešně, oskeruše) na severní straně pozemku.

– třetí je také v katastru Střelice (údolí Bobravy), v soukromém vlastnictví od roku 2020, s výměrou cca. 2500m. Záměrem je extenzivní sad starých odrůd jabloní a rynglí vysázený v roce 2021.

15.12.2023